Obecná situace v psychotronice

Obecné základy psychotroniky ještě nebyly vytvořeny. S tím souvisí i současný stav obecného povědomí lidí o psychotronice, které je vždy výrazem zmítání se subjektivních zaujetí pro a nebo proti ní. Psychotronika pak zákonitě musí být sledována se značnými předsudky.

Vezmeme-li např. elektron, pak laická veřejnost rovněž jeho existenci může hodnotit z pozice subjektivního zaujetí buď, že existuje a nebo neexistuje. Ale věda netvrdí ani jedno ani druhé pro ní je elektron abstrahovaným modelem v poznání hmoty, který je plně v souladu s experimentální zkušeností. Soulad modelu elektronu s pozorovaným chováním hmoty a popis dějů umožňující předpovědi, to je základna vědeckého tvrzení o reálné fyzikální existenci elektronu jako naprosté samozřejmosti. Na druhé straně vlastní představa elektronu v lidské mysli je stále jeho subjektivním výrazem. A zde se nachází i představy o psychotronice a psychotronických jevech. Jsou jen subjektivními výrazy v lidské představivosti a nemají dosud přiřazen abstrahovaný model umožňující jejich popis v takové formě v níž by mohlo dojít k experimentálnímu ověřování. 

Jinak řečeno psychotronika dosud nemá vědeckou teorii, která neformálně musí projít pěti etapami vývoje:

1. Vytvoření představy (o mechanizmu psychotronických jevů).

2. Formalizace dílčích problémů (matematické modelování).

3. Řešení okrajových podmínek (podmínky řešitelnosti).

4. Vyvození teoretických předpokladů a řešení modelové situace (teoretické řešení).

5. Ověření vymezených teoretických předpokladů v experimentu (empirické ověření).

V psychotronice se stále nacházíme v bodě l i když již existují hypotézy adekvátní bodu 2 a 3. Na této situaci se podepsalo minulých deset let stagnace psychotroniky, která vlastně stále přetrvává.

Naše Sdružení by rádo oživilo již existující přírodovědeckou problematiku psychotroniky, ale dosud se jí nedaří získat odpovídající odborníky.

Náš astrofyzik Grygar velice trefně přirovnává situaci vědeckosti v pavědách, mezi něž řadí i psychotroniku, ke sportovnímu výkonu ve skoku vysokém.

Sportovci ve skoku vysokém mají na začátku závodu nastavenou výšku základní laťky. Kdo tuto výšku neskočí nepostupuje do dalšího kola. Přírodověda analogicky nastavuje všem teoriím laťku vědeckosti, kterou musí překonat, aby byla přijata do vědy. Dnes můžeme říci, že psychotronika tuto „laťku" spíš podlézá než přeskakuje. Aby se situace zlepšila, musí být v psychotronice vypracováno teoretické řešení, což vyžaduje již profesionální práci.

Naše předchozí generace učinily poznání, na kterém stojí naše současná věda. Věda a poznání jsou svázané celky, jejichž vztah má zásadní význam ve vytváření objektivního pohledu na náš svět.

Obecně je prezentováno, že věda popisuje náš svět. Ve skutečnosti však věda popisuje jen stav současného poznání o fungování našeho světa. Naše poznání je přitom stále tak omezené, že opravdu přesně nevíme jak náš svět funguje. Jednotlivé vědecké modely mechanizmů a fungování našeho světa prezentované vědou však fungují zpravidla velmi dobře, ale jen za přesně stanovených okrajových podmínek. Co je však za hranicemi vymezených okrajových podmínek nevíme.

Přírodní vědy utváří na několika úrovních popis mechanizmu fungování našeho světa. Za základní je považována fyzikální, chemická a biologická popisná úroveň. My badatelé v psychotronice jsme přesvědčeni, že k uvedeným třem úrovním je třeba přiřadit i čtvrtou úroveň psychotronickou.

Je před námi otázka, zdá naše znalosti o přírodě zatím nestačí k vytvoření adekvátního přírodovědeckého popisu psychotronických jevů a nebo jen nebylo zatím vytvořeno tímto směrem dostatečné úsilí?

Stupeň poznání v úrovni psychotroniky vedle dalších tří základních přírodovědeckých úrovní (fyzikální, chemické a biologické) je skutečně neporovnatelně malý a to je pravděpodobně důvod proč ještě psychotronika není součástí přírodní vědy. Na druhé straně ani vynaložené úsilí ještě nebylo dostatečné a to z toho důvodu, že badatelé v psychotronice pracují zpravidla amatérsky a zabývají se psychotronikou jen okrajově vedle své hlavní práce.