|
|
Závěr
Můžeme
říci, že prvotní vymezení psychotroniky jejich zakladateli bylo zcela jasné,
s vývojem se však do ní přiřadila okrajová témata, která poněkud rozptýlila
její zaměření na zvláštní přírodní jevy a mimořádné schopnosti člověka.
Vývoj psychotroniky se stabilizoval na modelu distančních interakcí, později
však byl do něj zaveden Z. Rejdákem pojem duše. Vzniká tak oblast tzv.
„psychotroniky s duší", jak jsem ji označil.
Pojem
psychotronika byl svého času zaveden jako název pro parapsychologii
prosazovanou na východě, přestože se od ní oficiálně distancovala.
Nutnost distancovat se od parapsychologie mělo několik příčin. Mimo
ideologických byla jednou z těch důležitějších skutečnost, že v povědomí
vědecké veřejnosti se parapsychologií zabývají jen „lepší okultisté".
Fakt úzkého spojení parapsychologie a psychotroniky potvrzuje jejich obdobné
vymezení ve studiu přírodních jevů. Parapsychologie studuje mimosmyslové
vnímání - telepatii a telegnózi, dále proutkařství (radiestézii), živočišný
magnetizmus a jevy Poltergeist. Psychotronika po svém prvotním vymezení
studuje jevy telepatie, telegnóze, proutkařství, psychokinéze, biologického
plazmatu a bioterapie.
Na
závěr můžeme však říci, že se psychotronice podařilo svým metodologickým
a filozofickým přístupem položit základy nové potenciální vědy
budoucnosti. Je nutné si zároveň ovšem uvědomit, že nebyl ještě učiněn
základní objev, který by nastartoval oficiální psychotronický výzkum.
Sisyfovská práce v psychotronice je také teprve před námi. Svůj podíl na
tom má i fakt, že způsob práce badatelů v psychotronice je stejný jako v
minulosti, pořád se jedná o práci „na koleně" bez obecné důvěry vědců
a finančních prostředků.
S hrdostí však můžeme konstatovat, že psychotronika je český vědecký fenomén, který dnes již je v povědomí na celém světě, i když její stav v současnosti není příliš povzbudivý.