Heslo "psychotronika"

Teoretická psychotronika

Organizační princip živé hmoty

Organismus je hmotný systém, jehož existence je závislá na organizačním principu. Vnitřní funkce tohoto principu je „skrytá", navenek se projevuje tím, co nazýváme život.

Na organizační princip můžeme nahlížet přírodovědným a duchovědným způsobem: První vychází z informačního procesu, který je nositelem řídicích a poznávacích funkcí, odehrávajících se v rovině různých forem informací. Byl označen zobecněným pojmem vědomi (viz širší pojetí lidské psychiky).

Druhý vychází z duchovní podstaty, která má moc a vládu nad hmotou. Byla označena zobecněním pojmu duše, která je součástí lidské psychiky, projevuje se mohutnostmi (projevy moci) a doprovodnými jevy.

Informační hladiny podmiňující existenci člověka (obr.1)

Informace sociologická - obsahuje psychologickou charakteristiku, tzn., že se jedná o informace vytvořené v sociálním prostředí verbálním a neverbálním procesem komunikace, (příkladem je slovo, pojem, gesto...)
Tvůrce a nositelem této informace je individuální vědomí člověka, které je „prvkem" struktury sociálního systému, jehož součástí je každý člověk.

Informace biologická - je chemické charakteristiky tzn., že se jedná o informace vytvořené v prostředí biosféry konkrétním uspořádáním (vazbami) atomů v molekuly
v další speciální (látkové) struktury. (Příkladem této informace je genetická informace, feromony ...)
Tvůrcem a nositelem této informace je lidský organismus, který je „prvkem" ve struktuře biosférického systému, jehož součástí je každý živý organismus.

Informace psychotronická - nese fyzikální charakteristiku, tzn. že se jedná o informace vytvořené v prostředí časoprostoru vnitřním obsahem látky a pole. (Příkladem této informace jsou IVP a IP. IVP jsou dány strukturami uspořádání látky a pole, přičemž můžeme zvolit libovolnou úroveň hmoty a energie, od které budeme strukturní informaci rekonstruovat, např. u subatomární úrovně z elementárních částic, u elektromagnetického záření u hodnot jeho spektra apod. IP obsahuje informace, které mají svébytný charakter (jež není fyzikálně popsán), příklad informace IP zatím nemáme.) Tvůrcem a nositelem této informace je hmotný systém člověka, který je „prvkem" v prostoročasové struktuře světa, jehož součástí je každé hmotné těleso.

Tři úrovně komunikace člověka

Dva lidské organismy spolu komunikují třemi formami komunikace - sociologickou, fyziologickou a psychotronickou (jednotlivé formy komunikace jsou podmíněny existencí odpovídající interakcí). Tyto formy komunikace se vyvinuly postupně v souvislosti s evolucí vědomí. Každé úrovni komunikace odpovídá příslušný organizační princip jako informační proces nazvaný vědomí.

Obr. 2

Diagram prvního organismu (1) zobrazuje nosné substráty jednotlivých informačních procesů (NS, CSS, IPS), které v sobě skrývají jednotlivé formy existence informačních procesů vědomí tvořící jeho sociologické, fyziologické a psychotronické interakce.

Diagram druhého organismu (2) zobrazuje subsystémy informačních procesů individuálního vědomí člověka (nV, NV, IV), které se podílejí na uvedených formách komunikace organismu s jinými organismy, popř. s prostředím obecně.

Psychotronická interakce je interakce, na které se podílí informační proces vědomí. Tvoří se primárně v úrovni interakčně-plasmatické struktury, sekundárně se může projevit ve vlastnostech a struktuře hmotného systému. Jedná se o informační popř. energetické faktory hmoty, vstupující do vztahu s informačním procesem vědomí. Některé projevy tohoto vztahu zařazujeme mezi psychotronické jevy.

Tři základní vývojové stupně vědomí vázané na své specifické nositele:

- individuální vědomí - je neseno nervovým systém (NS)
- existenční vědomí - je neseno cytoskeletárnim systémem (CSS)
- nutné vědomí - je neseno osamostatněnou interakčně-plasmatickou strukturou (IPS)

Uvedené formy vědomí představují informační procesy soustředěné ve hmotě, hovoříme o soustředěném vědomí.

Zvláštním stavem informačních procesů, které se tvoří mezi organismy, představuje tzv. rozprostřené vědomí (RzpV). Tvoří se na základě vzájemného sdílení informaci mezi soustředěnými formami vědomí. V sociologické úrovni se jedná např. o společenské vědomí, ve fyziologické např. o druhové vědomí a v psychotronické např. o skupinové vědomí (kosmické vědomí apod.) záleží vždy na vymezení rozsahu informačního procesu, který zvolíme.

Širší pojetí lidské psychiky

Širší pojetí lidské psychiky

- vytváří model individuálního vědomí integrující poznaní psychologie a psychotroniky.

Lidská psychika má v tomto modelu dvě dimenze:

- existenční - leží v rovině spojeni organismu a společnosti informačními procesy nevědomí (NV), vlastni vědomí (W) a intervědomí (IV)
- poznávací - leží v rovině spojení vnitřního a vnějšího obsahu paměti organismu a světa informačními procesy podvědomí (pV), vlastní vědomí (VV) a nadvědomí (nV)

Pojem vlastní vědomí a intervědomí vznikl rozdělením původního psychologického pojmu vědomí na části vztažené k vnitřní a vnější realitě lidské psychiky.

Vědomí v obecném smyslu je nově chápáno jako informační proces nesoucí organizační princip živé hmoty.

Pojem nadvědomí - byl vrácen do modelu psychiky ne však ve smyslu poznání „nadpřirozena", ale informačních a energetických vlastností hmoty.

Myšlení, cítění, chování a evokace - jsou projevy komplexních informačních procesů v lidské psychice.

Vjemy, asociace, reflexy a zrcadlení - jsou elementární mechanismy psychiky tvořící se ve vztahu k její vnitřní a vnější realitě.

Úsudky, vzpomínky, pudy a zření - jsou dílčí projevy, představující určité sociologické (sociální), psychologické (psychické), biologické (fyziologické) a psychotronické (biofyzikální) instinkty, které se objevuji ve vlastním zachování, jednání, motivací a fantazii člověka.

Psychotronické jevy - vznikají v iracionální oblasti psychiky, která je tvořená subsystémy nadvědomí, nevědomí a podvědomí, zpravidla v souvislosti s činností informačního procesu nadvědomí.

Nadvědomí - je část informačního procesu psychiky vytvářející věrný obraz skutečnosti nezávisle na subjektu v závislosti na existujícím světě. Můžeme hovořit o přímé percepci existence přesahující rámec smyslového poznání, které představuje zření. O evokaci hovoříme v souvislosti s elementárním procesem zrcadleni tj. zobrazení vnější reality v psychice. Proces je vsak obousměrný, na jedné straně existuje svět, na druhé jeho obraz, přičemž se obě tyto reality navzájem ovlivňují.

Heslo psychotronika. Napsal: Oldřich VÁLEK, Vydalo: Pracoviště psychotroniky firmy Starmans Electronics s.r.o., Praha 2007